HP Tronic

Úvodní strana a aktuality > Rozhovor pro Mladou frontu DNES
 

 

 

 

 
 
 

 

 

Rozhovor pro Mladou frontu DNES


Rozhovor s ředitelem zlínské firmy HP Tronic Danielem Večeřou o tom, jak se firma vyrovnává s nouzovým stavem či jaké spotřebiče a elektroniku lidé nakupují v době koronaviru přes internet.

Musela zavřít desítky prodejen po celé republice, přesto neutrpěla likvidační ztráty, protože lidé nakupovali její zboží online. Firma HP Tronic, jeden z největších tuzemských prodejců domácích spotřebičů a elektroniky, funguje dál s relativně mírnými ztrátami. Její ředitel Daniel Večeřa v rozhovoru pro MF DNES hodnotí kritické období i opatření vlády, jimiž omezila život ve společnosti.

Svým rozsahem bezprecedentní opatření vlády se musela dotknout taky trhu s domácími spotřebiči a spotřební elektronikou. Podle analytiků klesl celý trh v Česku během března meziročně o zhruba procento, na Slovensku dokonce o 10 procent. Výsledky naší firmy se v tomto kontextu jeví docela dobře. I přes tuto mimořádnou situaci se nám podařilo udržet mírný meziroční růst,“ říká Večeřa.

Kolik prodejen jste museli zavřít?

Museli jsme ze dne na den zavřít téměř 120 prodejen Datart v Česku a na Slovensku (Datart je součástí skupiny HP Tronic – pozn. red.).

V tomtéž týdnu jsme během dvou dnů zvládli téměř stovku prodejen Datart proměnit ve výdejní místa našeho internetového prodeje a vybavit je tak, aby splňovala přísná hygienická pravidla. To se pak ukázalo jako klíčové pro to, abychom tuto mimořádnou situaci zvládli.

Zachránil vás tedy internet?

Běžně činí podíl internetového prodeje na celkových maloobchodních tržbách firmy zhruba 45 procent. V době zavřených prodejen to pak logicky bylo 100 procent. Byli jsme schopní pružně přesměrovat poptávku po našich službách na internet, což je jasný důkaz o tom, že Datart již dávno není jen síť kamenných prodejen, ale představuje koncept moderního multikanálového prodejce.

Co šlo nejvíc na odbyt?

Mírný růst jsme zaznamenali u velkých domácích spotřebičů. Na odbyt šly hlavně mrazáky, čističky vzduchu a pekárny, pak také šicí stroje, kancelářská elektronika, tiskárny, notebooky a herní konzole. V podstatě šlo o věci, které lidé potřebovali, aby mohli pracovat z domova nebo se doma bavit. Pekárny jsou jednoznačný „představitel“ toho, po čem vznikla panická poptávka na počátku krize, tedy v okamžiku, kdy se zdvihla vlna obav, že bude nedostatek potravin. Někteří lidé si také začali uvědomovat, jak výhodné je mít možnost si jednoduše doma připravit chléb. Mnoho rodin zřejmě taky začalo více vařit doma, protože lidé nemohli chodit do restaurací, což se odrazilo v určitém zvýšení poptávky po různých kuchyňských spotřebičích, například kuchyňských robotech. Naopak výrazný pokles prodeje jsme zaznamenali u mobilních telefonů, což platí pro celou Evropu. Nákupní chování odráží přemýšlení a momentální rozpoložení lidí a v dané chvíli bylo logické.

Jaké jste měli zkušenosti s rozvozem zboží v omezených podmínkách?

V tomto směru mne mrzí, že jsme museli dočasně „ořezat“ naši prémiovou službu Datart Doprava. Rozvozy jsme sice ani na den nezastavili, protože naši řidiči byli vybavení respirátory, ale výrobek jsme nemohli kvůli hygienickým omezením nainstalovat přímo v domácnosti a vozili jsme ho jen před dveře. Dnes už tuto službu opět nabízíme bez významných omezení.

Promítne se současná situace do cen výrobků?

Jde spíše o kurz koruny vůči euru, ten se za poslední týdny docela výrazně změnil tak, že koruna oslabila. A to zhruba o 10 procent. Pokud nejde jen o výkyv, dá se očekávat, že se bude zdražovat. Někteří výrobci nám avizují, že to může nastat už letos v létě.

Už jste vyčíslili ztráty, které jste kvůli omezujícím opatřením utrpěli?

Z hlediska celkových maloobchodních tržeb odhaduji ztráty na 10 až 20 procent, z hlediska profitu je to však výrazně více. Je to dáno jednak mimořádnými náklady, a pak také tím, že nejvíce utrpěl prodej drobného zboží a příslušenství, které s ohledem na jeho nízkou cenu přináší relativně vyšší marže, například baterie, kryty na mobily, různé kabely. Tyto levné věci, které zákazník koupí ve chvíli, kdy je uvidí v prodejně, dostaly největší zásah. Prodej těchto drobností je přitom s ohledem na to, že se na něho dlouhé roky soustřeďujeme, pro Datart velmi významný.

Velkou ránu dostaly i vaše hotely ve Velkých Karlovicích, které jste museli zavřít, že?

Pro naši hotelovou a gastro část firmy je momentální stav nejkritičtější. Měsíční výpadek tržeb představuje až 20 milionů a měsíční ztráty odhaduji na 10 až 15 milionů korun. Tyto finanční ztráty už nedoženeme. Připravujeme se ale na letní sezonu. Řešili jsme a stále dotahujeme resty, na které při plném provozu nebyl čas. Snažíme se zatraktivňovat nabídku. Moc mě těší, že nám v tomto naši zákazníci důvěřují, o čemž svědčí meziročně více než dvojnásobný počet rezervací na letošní léto. Prozíraví lidé vědí, že budou chtít odjet na dovolenou, a přitom zřejmě nebudou moci vyrazit do zahraničí.

Jak může letní sezona vypadat s ohledem na možná přetrvávající omezující opatření?

Jaká budou omezení, se dnes nedá říct. Je tolik možností, že téměř nemá smysl se tím předem zabývat. Když lidé nebudou moci jíst v restauraci, musíme jim dát možnost jíst na pokoji nebo v přírodě. Proto chceme zpestřit nabídku piknikových produktů, chceme rozšířit a zatraktivnit pikniková místa venku, v přírodě. Obecně se snažíme připravit širokou paletu aktivit, jež našim hostům umožní strávit u nás aktivní a hodnotnou dovolenou. V tom máme naštěstí jednoho nenahraditelného pomocníka, kterým je úžasná příroda v okolí našich hotelů.

Dají se už vyjádřit celkové ztráty z celého vašeho byznysu včetně hoteliérství?

Některá čísla jsem již zmínil, ale konečný účet budeme moci stanovit až s odstupem. Ztráty se budou jistě pohybovat v řádu mnoha desítek milionů korun. Je to nepříjemná situace, ale jsme odhodlaní ji zvládnout. Některé plány týkající se například Obchodního domu Zlín, jehož část přestavujeme na hotel, ale budeme muset odložit. Neotevřeme letos, jak jsme původně plánovali. Věřím však, že všechny naše záměry ve výhledu následujících dvou let zrealizujeme. Osobně se velmi těším na dokončení desátého patra, kde vznikne reprezentativní prostor pro setkávání lidí při výjimečných událostech.

Omezení se musela promítnout i do práce vašich zaměstnanců. Jak jste tuto situaci řešili?

Řešili jsme, jak vyhovět vládním nařízením, kde sehnat ochranné pomůcky, jaká udělat organizační opatření, a pak samozřejmě to, abychom udrželi co největší výkonnost firmy. Shodli jsme se, že je potřeba podržet naše zaměstnance a vytvořit takový plán, díky němuž se vyhneme propouštění. I díky programu Antivirus se nám ho podařilo sestavit. Jeho součástí byl i jakýsi závazek flexibility, který jednoduše znamenal to, že je v této době potřeba přiložit ruku k dílu tam, kde je to nejvíce potřeba. A to bez ohledu na to, co přesně je napsáno v popisu práce. Jsem rád, že se k tomuto závazku v podstatě všichni naši spolupracovníci přihlásili.

Bavíme se o velkých ztrátách vaší firmy, což bylo způsobeno vyhlášením nouzového stavu. Co říkáte na kroky vlády?

Nechci si hrát na generála po bitvě, ale pokud bych měl pomocí školské stupnice oznámkovat, jak si počínala vláda v jednotlivých fázích koronavirové epidemie, vypadalo by to následovně. Za přípravnou fázi, tedy období leden až únor, bych musel dát nedostatečnou, tedy jasnou „kouli“. Do ostré fáze, kdy se nákaza začala šířit naší společností, jsme totiž vstoupili zcela nepřipravení, bez potřebných ochranných pomůcek, připravených zdravotnických kapacit a plánů, jak tyto kapacity rychle a v klidu vytvořit.

A další fáze?

První část ostré fáze bych naopak hodnotil známkou výborná, protože přijatá opatření byla rázná, rychlá a – jak se ukazuje – zřejmě i účinná. Vedla k cíli, kterým bylo dopřát čas zdravotnickému systému, aby se mohl připravit na další šíření nákazy. Druhou část ostré fáze, tedy poslední dva tři týdny, bych hodnotil známkou dobrá, a to především proto, že postrádám jasný cíl, k němuž směřujeme, a stanovení jasných milníků, kterých bychom na cestě k tomuto cíli měli dosáhnout. Dalším důvodem je nejednoznačnost vládních nařízení, znaky politikaření a těžko pochopitelné oddalování některých, z mého pohledu důležitých kroků.

Jaké konkrétně míníte?

Především statistický průzkum celkové promořenosti společnosti a zavádění chytré karantény, kterou považuji za skvělou myšlenku s jednoduchou logikou, ale jak sleduji její realizaci, tak mám obavy, že vzniká neužitečný „kočkopes“.

Takže i když byla vládní opatření přísná a připravila vás o desítky milionů korun, jste s nimi téměř ztotožněný?

Nejtvrdší opatření byla namístě, ale bohužel proto, že někdo prospal přípravu. Kdyby v lednu a v únoru naši odborníci navštívili Čínu a další epicentra v Asii a monitorovali tam situaci, mohli jsme se připravit s předstihem a opatření by třeba nemusela být tak tvrdá, takže by nemusela mít tak obrovský ekonomický dopad. To se ale nestalo. A – jak už jsem řekl – teď mi schází to, čeho vlastně chceme dosáhnout. Jde vládě především o to, aby bylo nemocných tolik, kolik v pohodě zvládne náš zdravotnický systém, nebo je cílem, aby nákaza úplně vymizela? Nevím. Nikdo nedokáže říci, kam, k jakému cíli vlastně chceme směřovat.

Co říkáte na postupné uvolňování omezujících opatření?

Hodnotím je veskrze pozitivně. Dnes je třeba uvolnit ekonomiku, tedy otevřít obchody, což se už děje. Osobně bych je ale otevřel všechny najednou. Už proto, že by se množství nakupujících naředilo. Uvolňování omezení vítám také proto, že tím vláda přenáší značnou část odpovědnosti na občany, což je přístup, který je mi mnohem bližší.

Myslíte si, že lidé budou zodpovědní?

Jsem přesvědčený, že nedílnou součástí osobní svobody, což je pro mne vůbec ta největší hodnota, je značná míra odpovědnosti. Proto ve všech našich provozech budeme i nadále dodržovat opatření, která jsme zavedli, a budeme je případně modifikovat podle toho, jak se bude vyvíjet přítomnost viru ve společnosti. Stejně tak se budeme připravovat na druhou vlnu epidemie, která by v budoucnu mohla přijít. A tady bychom velmi uvítali, kdyby naše příprava mohla probíhat podle jasných doporučení vlády, jež by vycházela z profesionálně sestaveného plánu pro druhou vlnu.

Autor: Milan Libiger redaktor MF DNES